Naše obec i starosta se po vyjádření názoru na daňovou diskriminaci a Olympiádu v Praze dočkali útoku od představitelů Prahy. Nedali jsme se. Starosta odpověděl článkem v Lidových novinách.

Daňově sytá Praha hladovým obcím nevěří 24. září 2007

ÚHEL POHLEDU

Starostové více než třinácti set měst a obcí vyjádřili minulý týden názor, že zahájit přípravu olympiády v době, kdy náš stát zápasí s deficitem veřejných rozpočtů a kdy většina menších sídel stojí nad finanční propastí, je velmi nevhodné. Hysteričnost reakce představitelů metropole na legitimní názor představitelů stovek obcí je skutečně zarážející.

Byli jsme označeni za lháře, kteří jsou mimo, osočeni ze snahy o sebezviditel­ňující výkřiky, ze šíření klamu a nenávisti vůči matičce Praze. I tady platí, že „sytý hladovému nevěří“. Pan primátor Bém žije v realitě himálajských a olympijských výšin, rád bych mu proto na pár dní umožnil poznat starosti starosty a realitu života občanů menších obcí.

Co nám na snaze o získání pořadatelství olympijských her vadí a jak to souvisí s daňovou diskriminací menších sídel? Nejsem sice ekonom, ale vím, že posledních několik olympiád skončilo dluhy a olympijská infrastruktura zpravidla generuje další ztráty.

Vím, že až 85 procent veškerých nákladů na její výstavbu i na pořádání her hradil stát. Že se původně odhadované náklady prodražily i do násobků. Nechápu, jak by české a moravské obce mohly z olympiády profitovat. Výstavba dálnic, obchvatů či nových stadionů nechť se děje podle potřeb této země, a ne pro potřeby třítýdenní megaakce. Nedivte se starostům, že již nechtějí být mlčícím stádem, které chroustá ohlodanou kost dívajíc se na přípravu obrovské hostiny. Sport na venkově tu kost olizuje již díky výstavbě Sazka Areny – jen náš okres tak na příspěvcích Sazky přijde v příštích pěti letech o 105 milionů ko­run.

Olympijská myšlenka je krásná a jistě pohne srdcem každého jen trochu humánně smýšlejícího člověka. Přiznejme si však, že naše země na její uskutečnění nemá zatím dost sil a bohužel i osmnáct let po revoluci se musí dívat jinými, pro některé snad přízemnějšími směry. Pokud Praha, jako jeden z nejbohatších regionů EU, již má zajištěno vše pro spokojený a šťastný život svých obyvatel, ať její volení zástupci nasměrují tok většiny příjmů pro několik dalších let k Praze olympijské. Tvrdíli, že olympiáda bude zisková, ať si na její pořádání půjčí.

Být však Pražanem, obával bych se o budoucnost svého města. Soudě podle vyjádření svých čelných představitelů totiž magistrát zjevně v ekonomice ani v počtech silný není, a přesto chce zvládnout financování obrovitého olympijského projektu. Praha údajně vydělá více než čtvrtinu hrubého domácího produktu a zpět dostane pouze méně než třetinu, nechal se slyšet primátor. Hrubý domácí produkt se vytváří, nikoliv vydělává, a nelze souhlasit ani s tím, že jeho čtvrtina se vytvoří v Praze. Možná papírově, vždyť kolik tisíců firem má sídlo v hlavním městě na dobré adrese a HDP vytváří po celé zemi… Třeba ČEZ. Chtějí představitelé Prahy tvrdit, že veškerá energie a nemalé zisky z ní plynoucí se vytváří v Praze, kde má ČEZ sídlo? Obyvatelé Temelína a dalších obcí s elektrárnou jim o tom jistě řeknou své.

Nejrovnější mezi rovnými

Ale zpátky k matematice: i kdybychom přijali nelogické směšování HDP a rozpočtového určení daní, jak se ho dopouštějí pražští radní, tak vychází, že ač Praha údajně vytváří 25 procent HDP, z výnosu daní určeného pro obce získává více než 33 procent. A právě v tom je diskriminace nás ostatních, na kterou jsme už delší dobu poukazovali, když jsme kritizovali původní návrh ministerstva financí na rozpočtové určení daní. Ve čtyřech největších městech ČR žije celkem 20 procent obyvatel země, ale přesto tato města získávají více než 50 procent veškerých peněz směřujících rozpočtově do obcí a měst.

Je to nejen nespravedlivé, ale navíc to jde zcela proti duchu častých proklamací vládních představitelů o zachování „živého venkova“. Nelze se tedy divit starostům a obyvatelům menších sídel, že v takto vyhrocené situaci vnímají snahu Prahy o pořadatelství olympijských her jako marnotratnost, jež navíc půjde částečně také na jejich účet.

Vláda má možná již dnes hlasovat o spravedlivějším přerozdělení daní mezi obce a města. Ministři se budou muset rozhodnout, zda se zastanou více než šesti tisíc samospráv mnohdy na hranici finančního zhroucení a přibrzdí mohutný každoroční růst čtyř nejrovnějších si mezi rovnými a jejich mnohdy nerealistické ambice. Dobrá zpráva pro osm milionů obyvatel naší země je, že ministerstvo financí umí počítat lépe než pražský magistrát a stesky starostů chápe jako oprávněné. To se projevilo v pozměněném návrhu rozpočtového určení daní, které ministr financí vládě předkládá. Přesto není jisté, jestli při dnešním hlasování vlády převáží matematika se svými exaktními výpočty nad politicky motivovanou rétorikou.

O autorovi| PETR GAZDÍK, starosta obce Suchá Loz