Obec Suchá Loz leží na na jihovýchodě Moravy v Zahradě Moravy - Slovácku.
V současnosti má 1130 obyvatel a zde se o nich a jejich životě můžete dozvědět více.
Bc. Václav Bujáček, starosta obce
Přečtěte si, co napsala jedna z našich spoluobčanek k této akci. Děkujeme.
Živý Betlém
Aneb Šli jsme spolu do Betléma
Letos se odehrával již tradiční sucholožský Živý Betlém v novém duchu. Jeho organizátoři se postarali o to, aby se aktivně zapojili v podstatě všichni, kteří se na představení přišli podívat. Pro ty, kteří se této akce nezúčastnili, uvádím několik stručných informací z průběhu. V parku před kaplí sv. Rocha v zimě a mrazu postávali kolem ohně pastýři různých věkových kategorií (nejmladším pastouškům bylo kolem 2,5 roku až 4 let) a hlídali bedlivě své stádo oveček, které byly pro všechny přítomné děti zajímavou atrakcí. Za zpěvu Gloria in excelsis deo se u kaple zjevil pastýřům anděl, který jim zvěstoval narození Ježíše Krista. Pastýři se tedy s celým zástupem zúčastněných Sucholožanů vydali na pouť směrem ke kostelu, aby se mohli poklonit právě narozenému Ježíškovi. Po cestě se setkali se třemi králi – Kašparem, Melicharem a Baltazarem. Ti si pomalým krokem vykračovali po chodníčku od chráněného domu a zpívali si píseň My tři králové. Když uviděli pastýře, zastavili se s nimi na kus řeči a nakonec se připojili k celému zástupu poutníků. Za hromadného zpěvu tradičních českých koled se dav andělů, scholy, pastýřů, muzikantů z dechovky, Plkotnic a lidí z vesnice ubíral k jesličkám. Jeden z pastýřů, otec Jan Mach, v průvodu zahrál i na pastýřskou píšťalu. V Betlémě bylo nejprve posvátné ticho, ale po příchodu poutníků zavládlo u jesliček veselí. Všichni postupně přinášeli své dary a kladli je k nohám Ježíškovi, Marii a Josefovi ( letos těmto postavám svou podobu propůjčili Tomášek, Hana a Josef Velečtí). Po celém prostranství zazněl vánoční hymnus Narodil se Kristus Pán a Plkotnice ještě připojily několik folklorních písní s vánoční tematikou. Pro všechny, kteří nemohli rozehřát své promrzlé ruce a nohy, byl připraven také „betlémský“ punč.
O celém představení by asi nebylo nutné psát, vždyť si stačí prohlédnout fotografie, ty mluví za všechno. Jenže na druhou stranu není v jejich moci zachytit pocity těch, kteří k Betlému přišli, fotografie nemohou poděkovat všem, kteří Živý Betlém připravovali a měli s ním mnoho starostí, a nemohou sdělit ani to, co mi někteří lidé po cestě domů říkali: „Bylo to krásné, vyřiďte to všem, že se nám to moc líbilo. Opravdu.“ Tentokrát si mohl zahrát v Živém Betlémě opravdu každý z nás, aspoň na malou chvíli jsme všichni zapomněli na své osobní starosti, zapomněli jsme možná na celý moderní a uspěchaný svět kolem sebe a nasávali jsme jen tu příjemnou a kouzelnou atmosféru, v níž jsme jako jedna velká rodina putovali do Betléma. Vrátili jsme se o několik dávných věků zpátky a prožívali jsme pravou podstatu Vánoc.
Mgr. Dagmar Kubišová