V boji s vládou, který odstartovali starostové ze Zlínského kraje, zaznamenaly malé obce velké vítězství. Ve středu 3. října totiž vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvětší rozpočty nejmenších vesnic, a to až na dvojnásobek.

Obce boj s vládou vyhrály dnes 7:32

Na nespravedlnost systému přerozdělování daňových výnosů, kdy malé vesnice dostávají na jednoho obyvatele až šest a půlkrát méně než velkoměsta, si stěžují představitelé obcí více než jeden a čtvrt roku. Nyní si vesnice výrazně přilepší.

„Představuje to rozhodně velký úspěch našeho snažení a vítězství zdravého rozumu,“ sdělil starosta Suché Loze na Uherskohradišťsku Petr Gazdík, který je také místopředsedou hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), jež boj o peníze iniciovalo.

„Jsme rádi, že to takhle dopadlo. Je to první krok ke komplexní změně rozpočtového určení daní,“ uvedl starosta Vysokého Pole na Zlínsku a předseda NSK Josef Zicha.

Vesnice Vysoké Pole a Suchá Loz podaly v rámci boje o větší daňovou rovnoprávnost obcí koncem srpna na českou vládu žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. „Vzhledem k tomuto vstřícnému kroku ovšem hned zítra ráno odešleme do Štrasburku žádost o stažení stížnosti,“ oznámil včera odpoledne Gazdík.

Představitelé vesnic nakonec dokonce spolupracovali s ministerstvem financí na vytváření návrhu zákona. „Nově zohledňuje i velikost obcí. Tím je odstraněno dřívější znevýhodnění těch obcí, které mají málo obyvatel, a tedy i příjmů z daní, a přitom velkou rozlohu, a tedy větší nároky na místní infrastrukturu a komunikace,“ naznačil včera po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Ještě minulý týden však odmítali novelu podpořit občanští demokraté. Vadilo jim, že asi 146 obcím z celkových 6 244 by se rozpočty zmenšily, někdy až o čtyři procenta. „Našli jsme řešení. Původní návrh posiloval příjmovou základnu obcí o 2,5 miliardy korun, definitivní verze už o 4,6 miliardy,“ vysvětloval Kalousek.

Znevýhodněno tak bude pouze jednadvacet obcí, jejichž příjmy se zmenší většinou jen o desetiny procenta. „Zlín by na tom měl být podle předběžných informací přibližně stejně. Přesné propočty ale teprve provádíme,“ podotkl náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík (ODS), který má hospodaření města na starosti.

Výjimkou je Olomouc, která přijde až o dvanáct procent nynějšího rozpočtu, tedy o 149,6 milio­nu korun.

„Dosud Olomouc těžila ze skokových koeficientů pro určování daňových výnosů. Přesahovala totiž o několik set lidí hranici jednoho sta tisíc obyvatel a dostávala proto o dvě stě sedmdesát milionů více, než České Budějovice, které mají zhruba devadesát šest tisíc obyvatel,“ počítal Kalousek. Novela tyto schody v rozdělování výnosů daní mění podle ministra v plynulou křivku. Situaci města Olomouc bude ministerstvo financí řešit individuálně.