Letos prý zatočí s komáry, medvědy i Slováky. Turnaj chtějí vyhrát prezidentovi k šedesátinám.

SUCHÁ LOZ – Neuvěřitelné, v Suché Lozi žije kolem třiceti hrochů. Nejmladšímu z nich je dvaatřicet let, nejstaršímu jedenašedesát. Stádo dohromady váží více než 3000 kilogramů. V obci se však potuluje také skupinka medvědů a hejno komárů. Že nevíte, o čem se tu vlastně mluví?
Samozřejmě že ne o zvířatech. Tato svérázná obec má, jak jsme se přesvědčili, ještě svéráznější obyvatele. Hroši, Medvědi a Komáři jsou názvy tří místních fotbalových týmů, rozdělených podle váhových kategorií svých členů. Nejaktivnější jsou právě Hroši. Mají dokonce své vlastní webové stránky!
Na sraz v místní hospůdce přišli funkcionáři sdružení, pyšnící se velikostí XXXL, oblečení v zelenobílém týmovém dresu. Nezapomněli ani na „multifunkční“ týmový prapor. Z jedné strany je na něm, jak jinak, vyšitý hroch, což je práce jedné z fanynek, která si prý takto krátila čas v porodnici, z druhé strany česká vlajka. „Dostaui sme ju na Suovensku, prošua Duklú, proto je tak špinavá,“ vysvětlují Hroši krásným nářečím (namísto hlásky „l“ se tu vyslovuje „u“).
Slova se hned nato ujalo Jeho blahorodí, prezident klubu Ladislav Bublík. „U nás sa za totáča hrávau fotbálek, menovalo sa to Turnaj národní fronty. V roce 2000 sme sa domluviui, že turnaj ve fotbale obnovíme. Početně sme vyšui na tři mužstva. Aby sme sa nehádaui, kdo s kým bude hrát, rozdělili sme sa podue váhy,“ popisuje začátky spolku Ladislav Bublík.
V prvním ročníku obsadilo seskupení XXXL krásné třetí místo, brzy nato založili spolek a rozdělili si funkce. „Na Štěpána sme měli na Sauaši ustavující schůzi, “ vzpomíná viceprezident Josef Mahdal. „Moseu sem vylézt aj na stůl, aby ňa zvolili. Od téj doby už to rači nezkúšám,“ směje se prezident. Pokladníkem se stal Martin Buják, managerem Jaroslav Janík starší, týmovým kuchařem Svatopluk Mahdal, tiskovým mluvčím Lukáš Mahdal a poradcem chovu a osobním nalévačem pana prezidenta Pavel Huleš. „Poradce chovu proto, že tu máme muádež, kerú je třeba si vychovat. Jeden z nich je velice šikovný, rozhodli sme sa, že si ho vykrmíme, ale on spořádá tolik, co my všeci dohromady, a furt je komár. Možná nám poradí neoficiální týmový doktor, majitel Sauaše, on je totiž veterinář,“ chrlí ze sebe Ladislav Bublík.
Hroši mají (krom obecních akcí, ke kterým se rádi připojují) stálý a neměnný program založený na čtyřech ročních obdobích. Na jaře nabírají sílu a kalorie po dlouhém zimním spánku a pořádají družební zájezd do Žiliny, kde se před časem usadil jeden Sucholožan a tamní panelákový fotbalový tým seznámil se svou rodnou obcí. „Také stavíme a kácíme máj. Ráno ho postavíme a večer pokácíme. Děláme to pěkně v půli mája, aby to nebylo jak u ostatních,“ dostává se ke slovu konečně také tiskový mluvčí Lukáš Mahdal. Ale jen na chvíli. „Vrchol sezóny je na Cyrilka – hraje sa hlavní turnaj všeckých mančaftů. Letos sa náš prezident dožívá šedesáti roků, tož na jeho počest ten turnaj vyhrajeme. Trénujeme poctivo – při každéj zabijačce a sezení. Běhání nepodporujeme, hlídáme si váhu,“ popisuje viceprezident.
Na podzim se Hroši schází k rozjímání a lízání ran a ukončení sezóny je na Štěpána, kdy se také přijímají noví členové. Podmínky přijetí jsou jasné: „U chuapů je to litr suivovice a sto kilo váhy a u bab půl litra a sto přes vrch,“ smějí se všichni. Přítomnosti žen se prý rozhodně nebrání, ale zatím žádnou stálou členku nemají. „Nejsú zvyklé na ten náš humor. Ale na naše akce samozřejmě chodí,“ říká tiskový mluvčí.
Hroši XXXL už dokonce uvažují, že zasáhnou do příštích voleb, protože jim prý zatím schází poradní hlas v obci. „Náš pan starosta přitom říká, že sme jeho nejoblíbenější suožka. Darovali sme mu aj klubovú šálu a tu má zavěšenú na čestném místě v kanceláři. Jak za ním včil furt jezdí televiza, tož nám dělá zdarma dobrú reklamu, šála je na každém záběru. Jak tak o tom uvažuju, je určitě pěknější než ta stuha, co dostal za dědinu roku,“ přemítá Ladislav Bublík.
Hroši z Loze jsou prostě nenapravitelní srandisti.

Autor: MARKÉTA ŠVEHLÍKOVÁ